Počátek

Sní, či bdí? Dvojznačný závěr Počátku (Inception), kvůli němuž si nemůžeme být jistí, v jaké realitě se postava Leonarda DiCapria opravdu nachází, je jistě velmi provokativní, tvoří však jen jeden dílek skládačky, proč se tohle mysteriózní sci-fi řadí k nejpopulárnějším filmům Christophera Nolana. Od vizuálně dechberoucích momentů přes strhující a originální bitky až po myšlenky o povaze našeho vědomí. To vše baví diváky i divačky bezmála dekádu a půl po premiéře, na kterou jsme si ale museli hodně počkat.

Některé nezodpovězené otázky kinematografie pálí publikum dnes stejně jako v době premiéry. Zastaví se káča na konci Počátku (Inception)? Co je v kufříku v Pulp Fiction? A v neposlední řadě: Mohl se Jack zachránit na těch pitomých dveřích, kdyby se s Rose jen trochu snažili? Odpověď různými více či méně důvěryhodnými experimenty hledal sám režisér Titaniku James Cameron, ale i řada jiných vědátorů s příliš velkým množstvím volného času. A nyní se k nim bude moct připojit kdokoliv, kdo si ikonickou rekvizitu za enormní částku koupil.

Po letech se opět schyluje k tomu, že hollywoodské herecké hvězdy přijdou o svou výsadní pozici komerčních vábniček na úkor talentovaných lidí za kamerou. Režisér a scenárista oscarového hitu Oppenheimer Christopher Nolan má za sebou výjimečnou kariéru, již aktuálně zpečetil právě oscarovým triumfem a téměř miliardovými tržbami pro papírově méně přitažlivý životopis konstruktéra jaderné zbraně. Snímek plný slavných herců přetavil konverzační i politickou látku v mainstreamový kulturní zážitek a zlaté sošky zajistil také Cillianu Murphymu a Robertu Downeymu jr. Největší hvězdou ovšem zůstal Nolan, jenž si dle zákulisních informací přišel až na sto milionů dolarů a jehož další tvůrčí kroky bedlivě monitoruje celý Hollywood.

Když se někdo zmíní o sci-fi filmech, většina fanoušků má po ruce alespoň obecný kanonický přehled. Nejdůležitější je pravděpodobně Vesmírná odysea (2001: A Space Odyssey), nejslavnější Star Wars, nejfilosofičtější na západě Blade Runner a na východě Stalker. Ke sci-fi se minimálně jednou přikloní snad každá velká režisérská osobnost, neboť v nesnadné charakterizaci a ohraničení tohoto žánru spatřují možnosti pro nekonečně kreativní vyjadřování, ať už vizuální nebo příběhové. Ve většině případů sci-fi filmy vychází z jiných kulturních zdrojů včetně literatury a komiksu, v dnešní době často rozvíjí či remakují klasická díla a série. V tomto článku se ovšem zaměříme na osm finančně nejúspěšnějších sci-fi historie, jejichž námět pramení přímo z myslí filmařů a neopírá se o žádné přidružené médium nebo značku.

Do kin vtrhla druhá Duna (Dune: Part Two) a jestli nějaký její klad musejí uznat i zapřisáhlí odpůrci poetiky Denise Villeneuva, je jím strhující vizuální stránka. Ne nadarmo se hovoří o tom, že tento zážitek je třeba si dopřát v kině, a to ideálně na co největším plátně a s co nejlepším zvukem – více srovnatelných příležitostí letos zřejmě nebude.

Je to možná nejžhavější filmové téma posledních týdnů, k němuž se vyjádřilo mnoho celebrit a nakonec ho musela uvádět na pravou míru také osoba, již se proti její vůli týká. Margot Robbie byla hlavní tváří loňského megahitu Barbie, který v lednu sice sklidil osm oscarových nominací včetně té na nejlepší film roku, avšak Robbie i režisérka Greta Gerwig ve svých kategoriích ostrouhaly. Herečka přesto vyjádřila radost ze zbylých nominací a projevila týmového ducha, jenž je pro mnoho tvůrců spolu s kvalitou jejich výrobku důležitější než hmotné ceny. Kde je ale pravda? Opravdu hercům a herečkám na zlatých soškách s výrobní cenou kolem tisícovky dolarů (23 430 Kč) zas tak nesejde?

Už (nebo spíš v tomhle případě konečně) na konci února vtrhne do kin napjatě očekávaná druhá Duna (Dune: Part Two), která po výtečných trailerech slibuje opravdu mimořádnou sci-fi událost a podívanou, která zkrátka potřebuje velké plátno. Marketingové kolečko okolo blockbusteru Denise Villeneuva navíc jede naplno a film už viděl i jeden z nejoblíbenějších režisérů současnosti, co si navíc díky Oppenheimerovi možná za pár týdnů dojde pro prvního Oscara, Christopher Nolan. A ten rozhodně nešetřil chválou.

Oba patří k nejoblíbenějším hercům své generace a v březnu zřejmě oba poprvé potěžkají Oscara za role dvou ideologických soupeřů v životopisném hitu Oppenheimer. Cillian Murphy v něm ztvárnil vývojáře atomové bomby J. Roberta Oppenheimera, jehož senátní kandidát Lewis Strauss v podání Roberta Downeyho Jr. předvedl před výbor zabývající se prokomunistickými aktivitami. Downey, jemuž po letech drogové závislosti nakopla kariéru úloha Tonyho Starka v Iron Manovi, nově prozradil, že roku 2005 mohl hrát záporáka Scarecrowa v komiksové adaptaci Christophera Nolana Batman začíná (Batman Begins). Ta ovšem připadla právě Murphymu, jenž se díky ní mezinárodně proslavil.

Z kin si odnesl 952 milionů dolarů a Akademie jej poctila třinácti oscarovými nominacemi. Sám režisér Christopher Nolan považuje životopisný snímek Oppenheimer za svůj jasně nejúspěšnější projekt, který mu 10. března může po Zlatém glóbu vynést také Oscara za nejlepší režii. Spletitý příběh plný fyzikálních, politických a morálních paradoxů ušel od červencového simultánního uvedení s miliardovou Barbie dlouhou cestu, již pomyslně završí čerstvě ohlášenou premiérou na VOD. Oppenheimer se objeví na streamovací službě SkyShowtime 21. března.

Christopher Nolan je možná nejoblíbenějším režisérem své generace, jenž právě sklízí uznání i ocenění za svůj nejúspěšnější snímek. Loňský Oppenheimer o vývojáři jaderné bomby propletl Nolanův mysteriózní vrstevnatý narativ s důležitým nadčasovým tématem a kromě publika, které na Britova hutně strukturovaná díla reagovalo vždy vstřícně, se chytají i lidé rozhodující o prestižních filmových cenách. Ty se Nolanovi zatím spíše vyhýbaly a na Oscarech jej Akademie vyloženě odbývala. Avšak loňská nadšená kritická i divácká reakce, téměř miliardové tržby a čerstvý triumf na oscarovém předvoji v podobě Zlatých glóbů naznačují, že tvůrce Počátku či Temného rytíře se bude smát jako poslední.