O kapitalismu s láskou

Prostřednictvím filmu O kapitalismu s láskou se Michael Moore vrací k tématu, který se objevuje v celé jeho kariéře: ničivý dopad dominance velkých korporací na každodenní život člověka. Ale v tomto případě je viník mnohem větší než byl General Motors a scéna zločinu je mnohem rozsáhlejší než je Flint v Michiganu. S humorem a bez úcty klade nepříjemnou otázku na cenu, kterou Amerika platí za svou lásku ke kapitalismu. Nachází klasické zaběhnuté symptomy lásky: klam, zneužívání a zradu. A 14 000 zrušených pracovních míst každý den. Film O kapitalismu s láskou Michaela Moorea naléhavě hledá odpověď na otázku: Kdo jsme a proč se chováme tak, jak se chováme? Film začíná srovnáním současné americké společnosti s Římským impériem v době jeho úpadku. Různé reality show a zápasy ve wrestlingu, stejně jako kdysi římské „chléb a hry", mají odvést pozornost a umlčet davy, jejichž jediným úkolem je pracovat a mlčet. Michael Moore cituje profesora missourijské univerzity Billa Blacka, autora bestselleru z roku 2005 nazvaného Nejlepší způsob, jak vykrást banku, je vlastnit ji: „Jsou to lobbisté, kterým my všichni platíme mzdu." Další z pilířů, na kterých Moore svou polemiku staví je kongresmanka z Ohia Marcy Kapturová, která události posledních dvanácti měsíců bez obalu označuje za „finanční státní převrat"... Moore za současný stav viní všechny, Reaganem počínaje a Bushem konče, a přitom diváka provádí počínaje bahnem pojišťovacích podvodů přes Wall Street až na trh s finančními deriváty, který je „tak zlovolně nesrozumitelný, že ani experti nedokáží vysvětlit, jakým způsobem funguje".... A Moore se marně ptá: „Kde jsou naše peníze?" Oficiální propaganda lidem vtloukla do hlav, že kapitalismus je dobré zřízení poskytující tak velkou svobodu, že nakonec všichni mají šanci zbohatnout. Moore poukazuje na to, že největším zločinem je právě samotný kapitalismus, který umožňuje plnit kapsy několika málo vyvoleným na úkor všech ostatních... Michael Moore patří k nejdiskutovanějším dokumentaristům současnosti. Komerční úspěch jeho filmů jde ruku v ruce s oceněním odborné kritiky (Zlatá palma v Cannes a Oscar za nejlepší dokument za film Bowling For Columbine). Stejný úspěch v Cannes zaznamenal také jeho film Fahrenheit 9/11.