Klajnik
8 590 bodů •
7
Po třech Barboniho komediálně laděných špageťácích s Terencem Hillem (a Budem Spencerem ve 2 případech) jsem byl na pochybách, jestli si pustit další westernovou komedii, ale naštěstí to nebyl krok vedle. Vlastně jsem rád, že jsem tohle nevynechal, protože to připomíná Leoneho (on ostatně i některé pasáže režíroval a Valerii se od něj jistě taky něco pochytil, když byl jeho asistentem režie). Podobnost s jeho výjimečnými díly utváří jednak Henry Fonda, Morriconeho hudba, záběrování, napínavá a tichá úvodní pasáž, autentické (špinavé a harampádí plné) kulisy i záběry velkých celků, díky čemuž to umí působit rozmáchle, ačkoliv to je poměrně malý film. Hill ve své roli vnáší do filmu slapstickovou komedii: Hraje rychlého chytráčka hrajícího si na naivu, který vejtahy ze saloonů ošálí, obehraje a pak radši, než aby na něj nastoupené uražence postřílel, je raději profackuje a odprezentuje jim tím, jak je nadpozemsky rychlý, což je často donutí přehodnotit své úmysly. Mám rád, když si pistolníci poměřují pinďoury (skvěle to funguje právě u Leoneho a skvěle je to parodováno v Little Big Man), ale zde to na můj vkus příliš přecházelo do takových slapstickových skopičin, od kterých bych doporučil upustit a čas investovat do postav a tematického prokreslování. SCÉNÁŘ: Hillův Nikdo se neustále ochomejtá kolem Fondyho Jacka a dlouho není jasné, o co mu jde. Bronson si se svou pomstou na Fondovi v Tenkrát na Západě rovněž dával na čas, jenže Nikdo nechce Jacka zabít a Fonda zde nehraje záporáka. Ukáže se, že Nikdo obdivuje Jacka Beauregarda jakožto velkého pistolníka divokého západu, v němž se vzhlédl. Chce Jackovi pomoci, ale také chce, aby odešel ve velkém stylu a utkal se s Bandou 150 pistolníků. Tahle přestřelka je však slabá (ačkoliv se odkazuje na Peckinpahovu Divokou Bandu, v níž přestřelka mála proti množství fungovala skvěle i díky explicitnímu násilí). Zde ona velká přestřelka nefunguje jednak proto, že postrádá explicitní násilí, jehož absence mrzí o to víc vzhledem k tomu, že Jack míří na brašny s dynamitem, které mají jezdci na sedlech. Vidíme tedy pár záběrů výbuchů v písku kolem koní, které následně padají a s nimi i jezdci, avšak žádná roztrhaná těla ani krev, v důsledku čehož to shledávám vyumělkovaným a nezáživným. Celé to navíc rychle skončí a nepůsobí to nijak zvlášť osudově, jak by si asi autoři přáli, což je dáno tím, že divoké bandě není věnován žádný prostor a její působení ve filmu je příliš samoúčelné. Film je to poněkud scénáristicky nesoustředěný, v důsledku čehož to pořádně nesepne a emoční pay off se nedostaví. Lépe to funguje v jednotlivostech než v celku, řekl bych. Žádné fatální vady ve scénáři nejsou - jen by to chtělo tematicky více prokreslit. Osobně bych navrhoval upustit od Hillových taškařic a více se soustředit na postavy (i vedlejší) a tematické prokreslení. NAVRHUJI: 1) Zaměřit se na to, jaké vlivy Nikoho v minulosti utvářely a co z něj udělalo muže, kterého vidíme v hlavní linii příběhu a jak se tento muž liší od jeho idolu, Jacka. Film to totiž příliš neozřejmuje, ačkoliv by to dodalo na postavám na hloubce a dávalo prostor výkladu. 2) Mýtizovat a zároveň demýtizovat Jacka skrze řadu flashbacků vyprávěných z různých stran, aby divák pochyboval, jestli je tím mužem, za jakého ho Nikdo má, což by mohla rozseknout právě ta přestřelka s bandou v závěru. 3) Ukazovat proměnu doby, o níž mluví Jack v závěru. Utrousí tam něco o tom, že zločin se stává organizovaným, což by se mohlo během filmu tematizovat na prostoru divoké bandy a majitele dolu, Sullivana, který je rovněž příliš samoúčelný.
Mé jméno je Nikdo
Adsiz Kahraman
Il mio nome è Nessuno
Imenujem se Nobody
Mano vardas Niekas
Ma numesc Nimeni
Meu Nome é Ninguém
Mi nombre es nadie
Mi nombre es Ninguno
Mit navn er Nobody
Mitt namn är Nobody
Mitt navn er Nobody
Moje meno je Nikto
Mo ming siu zi
Mon nom est personne
Mr. Nobody
Nazywam sie Nobody
Nevem: Senki
Nimeni on Nobody
O Meu Nome é Ninguém
T'onoma mou einai Kanenas
Wu ming xiao zi
Zovem se Niko
Zovem se Nobody
Мене звуть Нiхто
Моето име е Никой
