Studentský film v kině - Táta Václava Huleše

Studentský film v kině - Táta Václava Huleše
Intimní drama Táta pojednává o vztahu otce (Dušan Sitek) a syna Viktora (Jiří Rendl), kteří spolu po smrti manželky-matky žijí v jedné domácnosti. Václav Huleš přibližuje těžké chvíle z pohledu mladého Viktora, jemuž se otec mění a rozkládá před očima. Trpí totiž Alzheimerovou chorobou.
Dušan Sitek
Václav Huleš natočil snímek Táta. Ten je spíš o synovi. V roli otce se představí Dušan Sitek.
Viktor nalézá útěchu ve své největší a možná i jediné zálibě - tvorbě komiksů. Existenciální otázky 35 minutového snímku se točí kolem závažných životních otázek: Kde je hranice milosrdné lži? Je vůbec možné pomoci svým nejbližším s jejich vlastními démony? Nezapomínáme občas na sebe a neztrácíme se v životech druhých? Kromě silných hereckých výkonů snímku dominuje působivá kamera a režie, která si hraje s niternými náladami, ruchy i hudebními pasážemi.
Václav Huleš
Režisér Václav Huleš.

Rozhovor s režisérem Táty Václavem Hulešem

Je příběh Táty autobiografický?
Film Táta rozhodě není autobiografický, i když se na to ptá hodně lidí a asi to tak vypadá. Měl jsem to štěstí, že se mi nikdy nestalo nic podobného tomu, co se děje ve filmu.
Co vás pro natočení tedy inspirovalo?
I když se nejedná o autobiografii, stále vycházím ze svého vlastního života. Možná ne z toho, co jsem zažil, ale z toho, jak vnímám určité věci, lidi a co je pro mě podstatné. Prostě z toho, jak to mám...
Ve snímku je jedním z témat milosrdná lež. Jak na ni pohlížíte?
To je hodně ošemetná a složitá otázka. Záleží na konkrétní situaci a člověku. V našem filmu milosrdná lež skutečně hraje velkou roli, ale zároveň je to i o tom, že hlavní hrdina Viktor lže také sám sobě. A to už není tak milosrdné...nebo možná je. Těžko říct a o tom je náš film.

Trailer k filmu Táta

Táta
Film mi přišel, že spíš než o tátovi pojednává o jeho synovi, který pochopí a nastupuje novou kapitolu života....
To je určitě pravda. Od začátku to bylo o synovi, příběh byl vyprávěn z jeho pohledu. Není to o alzheimeru, ale o tom, jak se s jistými věcmi neumíme vyrovnat a neumíme jim čelit, což souvisí s lhaním sobě samému. Vedle těch rodinných vztahů a mezilidských vztahů, které nás tolik formují, je to pro mě hlavně o něčem v nás, co nikdy nepřestane věřit tomu, že to dobře dopadne. Hezky to popsal v jedné své knize Stephen King. Píše, že lidé jsou natolik chytří, že se naučili přistát na měsíci, ale jsou natolik hloupí, že se nenaučili, že nic netrvá věčně...
Jak vlastně pohlížíte na stáří a vztah otec-syn?
O stáří já sám nevím nic, ale vztah otec-syn a obecně rodič a dítě považuji samozřejmě za podstatný. Z jedné i z druhé strany je to vztah, který formuje každého z nás. Ovlivňuje nás na té nejniternější úrovni a jakmile takový vztah zanikne a třeba mladý muž ztratí svého otce, který ho vedl tím životem, tak je pak v jistém slova smyslu už navždycky sám...
Táta
Z natáčení studentského filmu Táta.
Co máte po svém absolventském filmu Táta v plánu?
Když pracuji na filmu, je pro mně jako bych dělal svůj první a poslední film, takže si zakazuji přemýšlet o budoucnosti. Beru to tak, že moje práce končí po premiéře a potom budu řešit, co dál. Samozřejmě jsem si nemohl pomoci a něco v hlavě mám. Hlavně bych si dřív nebo později chtěl splnit svůj sen a natočit celovečerní film.