Jsou drsní a vládnou severu. Představujeme seriálový hit Vikingové.

Obvykle dokumentárně zaměřená stanice History channel slavila úspěch už svou dramatickou prvotinou Hatfieldovi a McCoyovi. Peníze z tržeb pak šly ihned do produkce dalších projektů: Vikingů a epické Bible. První devítidílná série Vikingů začala svůj televizní život v březnu 2013. Ihned si získala mnoho fanoušků a tak si teď probereme, co patří mezi klady a zápory tohoto počinu.

Příběh nejslavnějšího severského nájezdníka, ohrožujícího břehy středověké Anglie a Francie, je vyprávěn od chvíle, kdy je Ragnar Lothbrok ještě pouhým farmářem a občasným bojovníkem na nájezdech do východních zemí. Nájezdy pořádá jeho krutý, nemilosrdný, ale prohnaný earl Haraldson, kterého se Ragnar marně snaží přesvědčit, aby podnikl nájezd na západ.

Poté, kdy dostane několikrát odmítavou odpověď, se společně s několika odvážnými válečníky, včetně svého bratra Rolla, přeci jenom vydá navštívit a trochu poplenit břehy Anglie. Tím začíná krvavý boj o moc v severské domovině, ze kterého vyjde Ragnar vítězně, načež skládá jako nový earl věrnost svému králi Horikovi.

Za prvé musíme vyzdvihnout postavy. Charismatický Travis Fimmel v roli Ragnara by skutečně přemluvil k plenění kohokoliv a Gabriel Byrne, skvěle hrající earla Haraldsona, by zase strachem všechny přesvědčil, aby zůstali. Skutečně se tak divákovi dostává rovnocenného souboje, který si může vychutnávat po většinu série.

Hlavním hrdinům také mimořádně dobře sekundují jejich manželky, které rozhodně nehrají druhé housle a naopak patří mezi nejsilnější postavy seriálu. Když k tomu přičteme závistivého Rolla, pološíleného Flokiho nebo čestného Athelstana, dostáváme úžasnou směsici postav, z nichž žádná nezapadne, a každou si skutečně oblíbíte.

Dále je to atmosféra. Drsný, chladný sever perfektně sedí celkovému vyznění seriálu. Tomu nejlépe odpovídá úvodní znělka každého dílu (If I had a heart od Fever Ray) a věta „kdybych měl srdce, mohl bych tě milovat“. Přesně taková je krajina Kattegatu, města, kde se odehrává většina děje. Je krásná, ale chladná, svobodná a nemilosrdná. Tvůrci toho samozřejmě využívají v každém díle, nejvíce však v extatické osmé epizodě u chrámu v Uppsale.

Krajině dopomáhá i hudba. Soundtrack Wardrunny je minimálně stejně strhující a pouze dokresluje už tak dokonalý obraz drsných severských válečníků a jejich mytologie.

Stále jsem se ale nedostal k tomu hlavnímu lákadlu, kterým jsou bitvy. Menších soubojů je v seriálu mnoho, ale bitev je zde skutečně poskromnu. O to lépe jsou ale udělané. Střety Vikingů s královskými bojovníky v Anglii diváka skutečně přesvědčí o vojenské nadřazenosti severských válečníků.

Dlouhé bitvy bez jediné zpomalovačky, kdy jediný Viking vyřídí několik Angličanů a ještě si přitom stíhá zpívat bojovou píseň, jsou skutečně působivé a také si při nich uvědomíte, jakou nezastavitelnou silou tito Seveřané byli.

Bohužel se zde dostáváme k nedostatkům. Není jich mnoho, ale o to více zamrzí. V podstatě většina série působí výjimečně kvalitně a není ji co vytknout, posledním dvěma dílům nicméně začne značně docházet dech. Earl Haraldson je mrtev a tvůrci si musí připravit prostor pro další sérii. Kvůli tomu jsme ochuzeni o klasické vyvrcholení série a dostane se nám pouze houbičkového tripu v podobě osmého dílu, který se snaží diváka seznámit s brutální severskou vírou a mytologií jejich božstev.

Dílu ale chybí spád a tak po chvíli začne poměrně nudit. A na to následuje devátá epizoda, kde Ragnar jakoby nelogicky z povinnosti zahne Lagerthě, Rollo zradí Ragnara a přidá se na stranu vzbouřeneckého earla a Lagertha v Kattegatu sama bojuje s morem, kterému podlehne velká část města. Všechny události jsou podány dosti nezajímavě a tak se přestanete těšit i na další díly, neboť si říkáte, že s takhle rozdanými kartami to může být jenom horší.

Sečteno podtrženo se jedná o vynikající počin, kterému podráží nohy závěr série. Za zhlédnutí však rozhodně stojí.