19. týden-kinopremiéry: Vítěz z Benátek, odvážná generační výpověď z Plzně a geniální šílenec z videopůjčovny

Začínáme odvážným debutem tuzemského tvůrce Michala Samira. Snímek Hany byl natočen za tři dny a noci v ulicích, barech, parcích a zákoutích západočeské Plzně. O formě a stylu natáčení se toho napsalo hodně; dva "neviditelné" filmové střihy a jeden přiznaný, kolaps herečky a hrozící nedokončení ambiciózního díla. Alegorie či freska upomínající na obrazy Hieronyma Bosche nastavuje zrcadlo energií oplývajícím, talentem mrhajícím a různé masky si nasazujícím mladým lidem.

Jedni řeknou, že si film hraje na to, že si na nic nehraje, druzí snímek právě pro to, že si na nic nehraje, zavrhnou jako kinematografické dílo. Jde jen o váš úhel pohledu. Osobně fandím těm, co se odváží být jiní. Filmu to samozřejmě může pod nánosem PR smogu uškodit, ale snad na Hany do kina přijdou ti, kteří se na sebe jsou schopni podívat do zrcadla a v tuzemské kinematografii cítí kalkul a ztrátu odvahy trochu se vymezit. Herec Jiří Kocman je démon. Recenze Hany si přečtěte zde.

Od pondělí 5. května můžete též shlédnout Zlatým lvem oceněný dokumentární snímek Sacro GRA. Šlo o historicky první hlavní cenu udělenou dokumentu na slavném festivalu v Benátkách. Snímek skládá zajímavou mozaiku lidí žijících kolem italského dálničního uzlu Grande Raccordo Anulare. Na předměstí Říma se natáčelo dva roky a v české distribuci snímek můžete též shlédnout na internetu. Tudy vede cesta nejen na filmovou dálnici, ale též k budoucí možné hlavní tepně sledování a distribuci snímků. Recenze Sacro GRA si přečtěte zde.

Do kin se v rámci Projektu 100 po 20 letech vrací kultovní Pulp Fiction: Historky z podsvětí. Pro Johna Travoltu šlo tenkrát o velký návrat, Quentin Tarantino se dostal na výsluní (a doposud z něj nesešel), řada scén a hlášek zlidověla. Tarantino narouboval na vážný Hollywood béčkový přístup. Je trochu vtipné, že se jedná o "restaurované" dílo. Skvělá příležitost zajít se podívat na to, jestli i po těch dvou dekádách a s "lepším" audiem i videem funguje. Recenze si přečtěte zde.

Zakončoval letošní ročník Febiofestu, ode dneška jej můžete shlédnout v klasické distribuci. Ranhojiče známe jako slavný historický román o chlapci, který se ze zaostalé středověké Británie vydává do orientu, aby se učil medicíně. Co je na té cestě potká, o tom pojednává stejnojmenný německý film. Člověk by logicky čekal, že se příběhu zhostí velká americká studia. Pro německého režiséra a tvůrce to vyznívá víc než dobře. Tedy pokud zvládnete dvouapůlhodinovou výpravnou nálož. Ale s tím člověk musí tak trochu počítat. Recenze si přečtěte zde.

Do kin můžete zajít i na obnovenou premiéru Mrňousků: Údolí ztracených mravenců, tedy na animovaný snímek, který měl premiéru v prosinci loňského roku a nyní jej distributor znovu nasazuje v 3D verzi a 5 kopiích. Dětské a školní projekce, zdá se, táhnou. I když musím přiznat, že místy je to sakra ostrá válka dvou znesvářených mravenčích kolonií. Recenze snímku si přečtěte zde.

Studio Disney vrhá do kin prapodivný dokumentární film Violetta Koncert (2014), který možná zasáhne americké teenagery. A snímek Jako bych tam byla (2010) je čtyři roky starým irským dramatem pojednávajícím o nedávné válce na Balkáně.

Přehled všech květnových premiér najdete ZDE.