72%
Láska v hrobě
- Dokumentární
Nastal den d, blíží se hodina h se vteřinou f. Sál kina Lucerna sice ještě zeje prázdnotou, leč zhruba v tuto chvíli (jinak řečeno v antibondovských sedm nula nula večer) se o patro níže otevírají dveře do foyer a vstříc baru začínají pozvolna proudit davy...
Nechybí skutečné superhvězdy současnosti včetně Ivana Trojana, který byl o pár desítek minut později nominován za thriller Ve stínu a předal i Lva za nejlepší zahraniční film. Práve teď je mimochodem určitě docela fajn být Ivanem Trojanem (jako by snad někdy nebylo...). Může totiž být hrdý nejen na čestného poldu z páně Ondříčkova filmu, ale i na spolupráci s Agnieszkou Hollandovou, jejíž aktuálně vysílaná série Hořící keř je jednou z největších tuzemských televizních událostí... inu, co bychom se báli silných slov - všech dob.
Dorazily i pravděpodobné hvězdy budoucnosti, například Anna Linhartová, jejíž výkon v Cestě do lesa se nakonec nominace nedočkal, leč profesní cesta téhle herečky by jimi v budoucnu měla být lemována.
A přišli i vážení hosté, kteří se sice na českém filmu vlastnoručně nepodílejí, ale aspoň mu fandí. Hmm... Primátor... to by mohl být nějaký fajn film se Schwarzeneggerem, tak před dvaceti lety. I když, on se, chudák, teď tak usilovně pokouší o comeback a je, koneckonců, jen o tři roky mladší než Bohuš...
Minutu před osmou už byli všichni slušní lidé usazeni a v některých případech stylizováni v souladu se třicátými lety. Řeč je samozřejmě o Janu Přeučilovi, Ondřej Neff se nijak stylizovat nemusí, ten je nadčasový.
A je odstartováno. Simona Babčáková s Jakubem Žáčkem vítají hosty a osvětlují funkci asistentů, odkazujících k jedné ze skutečně zlatých filmových ér.
Za jejich doprovodu pak písní dokládají, že jen pro ten dnešní den stojí za to žít, což i díky...
... kvartetu The Swings navodilo tak romantickou náladu, že se zkrátka nešlo odolat: Mlask ho!
A pak už - mezi vyhlašováním třinácti nominačních sad - mohli začít proudit na pódium vzácní hosté. Třeba Jiří Langmajer, samozvaný to technofob, který přišel předat...
... cenu portálu, na němž se právě ráčíte necházet, pročež byl de facto vaším reprezentantem. Převzal ji režisér Martin Přívratský za (ve vlastní kategorii nakonec nenominovaný) dokument Tomorrow Will Be Better, což demonstrovalo především výrazný um zmobilizovat kamarády a fanoušky aby klikali o sto sedm. Však jim také jaksepatří poděkoval.
Ač nejvíc nominací (tedy dvanáct) získaly Čtyři slunce, jejich spoluautorů bylo v sále poměrně málo. Situaci ovšem zachránil na rozdíl od filmu superelegantní Jaroslav Plesl, dorazivší ocenit Maria Corradiniho za nejlepší plakát. Marius byl nominován hned dvakrát, takže díky Ve stínu porazil mimo jiné i svůj DONT STOP.
Během celého večera panoval čilý ruch i o patro níž, tedy v lucerním baru (až do půl desáté byla ovšem konzumace za své), kde bylo možné sledovat přenos na plátně. Všimněte si prázdné židle - z ní se plus minus tři a čtvrt sekundy před exponováním této fotografie odlepila Ester Kočičková a vydala se hledat schodiště, aby...
... mohla vzápětí o patro výš zapět, vyhlásit jednu z kategorií a připomenout sálu, že je ostřílenou veteránkou nominačních večerů.
Tuto fotografii s dovolením ponechám bez komentáře, i když se mi strašně chce něco říct...
A k této jen suše připojím poznámku, že pro tuto chvíli dokonáno jest a pozvánku, že za měsíc nás čeká to hlavní rodeo. Ti, kterých se to týká, se teď můžou až do 2. března žít v napjatém očekávání. My ostatní se můžeme těšit na Jana Budaře, který se vrátil z Hollywoodu právě včas na to, aby se na nominačním večeru nestihl zastavit.
Přišel čas odebrat se na večírek, kde mohlo průběžně docházet ke skutečným střetům civilizací. Až se pokocháte ústředním motivem snímku, neopomeňte si na straně všimnout pohledu, vrhaného Mirkou Spáčilovou.
Loňské zářezy Igora Bareše (vlevo, samozřejmě) byly spíše mělčího rázu (Bastardi 3, Můj vysvlečenej deník, 7 dní hříchů), ale snad mu to zčásti vynahrazuje už zmíněný Hořící keř... který by s vysokou pravděpodobností měl díky omezené - leč platné - distribuci mít právo také se ucházet o České lvy.
Stejně jako minulý týden na Cenách české filmové kritiky, i tentokrát reprezentoval tvůrce Ve stínu producent Kryštof Mucha. David Ondříček stále relaxuje. Doufejme, že na hlavní večer už omluvenku nepošle.
Jiří Strach vyšel s Vráskami z lásky téměř naprázdno... situaci naštěstí zachránily aspoň nominace pro Jiřiny Bohdalovou a Jiráskovou.
A takových setkání, plkání, vítání, bilancování, spekulování a popíjení se ten večer v Lucerně odehrálo plus minus nepočítaně.
Tož tedy na zdraví českého filmu! Nechť mu kvete pšenka i chmel.
