Anketa: Reakce na prezidentské veto zákonu o audiovizi (aktualizace)

Anketa: Reakce na prezidentské veto zákonu o audiovizi (aktualizace)
Jan Svěrák
Poplatky by podle nového znění zákonu, který prezident vetoval, měly platit i následující subjekty poskytující službu takzvaného videa na vyžádání.
„Domnívám se, že skutečným problémem současné české kinematografie není ani tak nedostatek financí - i za málo peněz lze natočit velmi dobrý film - ale spíše nedostatek tvůrčí invence," vyjádřil se mimo jiné Klaus v tiskové zprávě.
O reakce jsme poprosili české režiséry, producenty a další osoby angažující se ve filmovém odvětví bez jakékohokoliv řazení, bez ohledu na umělecké, divácké, či jiné úspěchy. Otázky, které jsme jim položili, byly následující:
1) Jak se stavíte ke stanovisku prezidenta republiky, který vetoval zákon o audiovizi?
2) Co to pro vznik českých filmů podle vás znamená do budoucna?
Jan Svěrák
Jan Svěrák
Jan Svěrák (producent, režisér)
1) Prezident nám filmařům vyčítá nedostatek invence a žádá, abychom se o sebe postarali sami. O to se pokoušíme už dvacet let, bez zázemí velkých studií a jako jediní v Evropě rovněž bez podpory ze státního rozpočtu.  Srovnává tyto naše břídilské pokusy pravděpodobně s díly svého oblíbeného švédského režiséra Ingmara Bergmana, jehož filmy byly zásadně podporovány právě státem. Je to nespravedlivé a docela absurdní, zvláště když zamítnutý zákon “o státní podpoře” opět neobsahoval žádný nárok na podporu ze státního  rozpočtu.
2) Já věřím, že parlament bude schopen prezidentovo veto přehlasovat. V opačném případě bude mít fond ještě méně prostředků než dříve a úpadek českého filmu bude vesele pokračovat. Mezitím se dočkáme nového prezidenta a znovu budeme zákon prosazovat.
František Fuka
František Fuka (filmový kritik a překladatel, autor webu FFFILM)
1) Pokud jsou fakta, zmiňovaná v prezidentově stanovisku, pravdivá (čímž si nejsem zcela jist), pak s jeho názorem a odůvodněním plně souhlasím.
2) Co bude znamenat, že *nebude přijat* nějaký zákon? Znamená to logicky, že vše zůstane při starém, budou dále vznikat dobré i špatné filmy, výdělečné i prodělečné filmy, a všichni (producenti, distributoři, kina) budou dále naříkat, že mají málo peněz a že by se s tím mělo něco dělat.
Fero Fenič
Fero Fenič (režisér a producent)
1) Je to velmi falešný, ale vskutku falešný postoj. Asi se při svých oblíbených každoročních návštěvách MFF Karlovy Vary nevšiml, že nenavštěvuje tržní product, který by mohl existovat bez podpory státu.
2) Doufat, že to parlament znovu předloží za pár měsíců vnímavějšímu novému prezidentovi a on to zhodnotí už jinak.
anketa-reakce-na-prezidentske-veto-zakonu-o-audiovizi-1
Tomáš Vorel (režisér a producent)
1) V Americe je určitě film “šoubyznys”. V Čechách je to jenom “šou”. Možná tak jednomu ze sta českých filmů se podaří něco vydělat. Ostatním se nevrátí ani vložené náklady. A zejména v současné době, když lidé přestávají chodit do kin. V Čechách prostě není film průmysl! Je to kultura. Tak jako Národní divadlo. A to je také dotované státem! Všechny evropské státy mají dotovanou kinematografii. My jsme na tom ze všech nejhůř. Ale koukám, že na tom můžeme být ještě hůř.
2) Náš stát, v čele s panem prezidentem, se asi rozhodl zlikvidovat českou kinematografii, a to zcela a úplně! Dobře, budeme chodit jenom na americké filmy! Tak jako za bolševismu jsme chodili na ruské…
Helena Třeštíková
Helena Třeštíková
Helena Třeštíková (režisérka)
1) Nemyslím si, že filmový průmysl je standardní obchodní odvětví. Bez financí je jakákoli tvůrčí invence ztracená.
2) Katastrofu a částečný zánik české kinematografie.
Bc. Jan Vondryska, DiS. (Ministerstvo kultury ČR, vedení a správa nových médií)
1) Ministerstvo kultury respektuje veto prezidenta republiky. Konečné slovo však v případě tohoto zákona bude mít Poslanecká sněmovna.
2) V tento okamžik nelze říci zda bude mít prezidentské veto zmíněného zákona dopad na budoucnost české kinematografie. Konkrétní závěry budeme schopni sdělit až po hlasování v Poslanecké sněmovně.
Tomáš Magnusek
Tomáš Magnusek
Tomáš Magnusek (producent a režisér)
1) Zatím se k tomu nechci vyjadřovat.
2) Já si myslím, že český film má v tuto chvíli celou řadu výraznějších problémů. Ať už je to neskutečný odliv diváků v kinech, přetlak DVD titulů, nízké platby za uvedení filmů v televizích atd. To jsou podle mne děsivější fakta. Českých filmů vzniká opravdu relativně dost. Když například porovnám situaci na Slovensku, tak skutečně ano. Veto Václava Klause je pak další nepříjemností pro řadu lidí, kteří nejsou zatím napojeni na vlivné skupiny financující jejich filmy.
anketa-reakce-na-prezidentske-veto-zakonu-o-audiovizi-2
Kamil Fila (filmový kritik a teoretik)
1) Václav Klaus se projevil jako ideolog, který paradoxně (vzhledem ke svému vzdělání) nechápe ekonomickou realitu. České filmy nemůžou být byznys, protože místní trh je příliš malý. Na návratnost investic je potřeba půlmilionová i milionová návštěvnost jednoho titulu. Dnes se za úspěšný film považuje návštěvnost nad 100 tisíc diváků, nad 200 tisíc za mimořádný úspěch, (půl)milionový film nevznikne ani každý rok.
Všude, kde existuje státní podpora kinematografie, vzrůstá umělecká úroveň a nakonec i komerční úspěšnost filmů. V EU je to minimálně Skandinávie, Francie, Dánsko, Belgie, Rakousko, typickým příkladem může být vzestup a pád maďarské kinematografie po zavedení a zrušení podpory. Kinematografii podporují silně asijské státy – Čína, Jižní Korea. V Indii, která má obrovskou komerční kinematografii (hindskou) se díky státní podpoře před desítkami let rozvinula i umělecká (bengálská) kinematografie. Kamkoli se tedy podíváme, najdeme dokonalé vyvrácení Klausova výroku, že kinematografie je byznys jako každý jiný. Vždyť toto neplatí ani v Hollywoodu, kde velké hity potřebují pobídky a daňové odpisy, a z jejich zisku se pak „dotují“ oscarové, méně divácké filmy.
Problém taky je, že Fond částečně fungoval jako schvalovací komise kvality scénářů a peníze, které uděloval filmařům, byly jen startovní. S příspěvkem od Fondu se ale shánějí lépe další sponzoři. Toto předvýběrové kolečko, do jakého filmu má smysl investovat, nyní mizí.
2) O budoucnosti nejsem schopný nic říct, sněmovna může prezidenta přehlasovat. Nechci se ani přít o detailech znění navrhovaného zákona. Principiální pro mě je, že Václav Klaus svým postojem popírá reálné fungování kinematografie po celém světě, což je jak příznak ignorance či rovnou slepoty, tak i nesmírného pokrytectví – protože sám má v oblibě filmy, které z dotací vznikaly.
anketa-reakce-na-prezidentske-veto-zakonu-o-audiovizi-3
Václav Marhoul (producent a režisér)
1) Český film má k průmyslu velmi daleko. Průmysl musí mít v každém odvětví odbyt a ten je schopný zajistit jen rozvinutý a hlavně početný trh. Celá Česká republika, respektive občané, kteří hovoří česky a navštěvují kina, se kvantitou rovnají desetině obyvatel Manhattanu v New Yorku. To je tak „obrovský“ trh, na kterém by si i sám pan Klaus (pokud už by se stal nějakou nešťastnou náhodou filmovým producentem a svůj film by čistě profinancoval jen a jen investičně a bez jakékoliv státní podpory, koprodukce či sponzorů) nevydělal ani na slanou vodu. Respektive by zcela jistě skončil ve spárech exekutorů.
Protože - dnešní průměrné náklady na výrobu filmu se pohybují okolo minimálně 25 miliónů korun. To je částka, která je schopná aspoň v základních parametrech naplnit definici filmu jako média a jako svébytného díla a ne jen jakési televizní inscenace ze současnosti, která nakonec skončila omylem na plátnech kin. Ano. Václav Klaus má pravdu v tom, když tvrdí, že za málo peněz lze natočit dobrý film. Ale výraz „málo peněz“, či tzv. výraz „low – budget“, v našich podmínkách stále reprezentuje aspoň deset miliónů korun.
Nyní velmi zjednodušeně, protože je to ve skutečnosti ještě složitější - opravdu dobrý film má dnes komerční průměrnou návštěvnost okolo 150 tisíc diváků. Průměrné vstupné je 100 korun. Hrubé tržby tak činí 15 miliónů korun. Od těch musíme okamžitě odečíst 50% jako poplatek kinům. Někdy i více. Takže nám zbývá 7,5 miliónů korun. Z těch pak odečteme průměrné distribuční náklady ve výši 2 miliónů korun. Jsme na částce 5,5 miliónu korun. Z těch odvádíme v průměru procentuální poplatek distributorům, který v tomto případě činí 1 milión. Čisté výnosy pak činí 4,5 miliónů korun. Pokud by tedy Václav Klaus byl čistě teoreticky filmovým producentským géniem, pak by přesto i v případě oněch „malých peněz“ prodělal 5,5 miliónů korun a v případě standardního rozpočtu pak celých 19,5 miliónů. To je opravdu rozvinutý trh, na který se Václav Klaus odkazuje. Takže na závěr tohoto odstavce jen dodávám, že Václav Klaus je (a nejenom v tomto případě) osobou zcela mimo realitu, osobou, která už před mnoha lety ztratila schopnost analytického myšlení a osobou, která žije v jakémsi nám neznámém paralelním světě jménem jeho ego.   
Naprosto nechápu, kde přišel Václav Klaus na to, že hudba či divadla nemají státní podporu. Nejenže jí prostřednictvím rozpočtu MKČR mají, ale mají jí také na dalších úrovních státní správy, tedy magistrátů či zastupitelstev. Minimálně velká města (vedle vlastních grantových programů) přímo, v podobě příspěvkových organizací, finančně podporují jejich provoz. Filmaři mají jen ten „svůj“ státní fond, kde je teď při stávajících zdrojích tolik peněz, že se podporovým projektům přiděluje symbolická 1 koruna.
Václav Klaus se odvolává na tvůrčí invenci. To je opravdu fantastické, jak dokáže odtrhnout invenci od nákladů na rozvoj látky a pak na její samotnou realizaci. Na rozdíl od nás filmařů, či kupříkladu od lékařů ve vědeckém výzkumu, kteří se plni invence, nadšení a důvěry (kupříkladu ve vynález nového léku) můžou bez peněz tak akorát dívat z okna na ulici.   
Za naprostý nonsens považuji jeho z pantů totálně vykloubené a úplně nelogické tvrzení, kdy za neobhajitelné považuje podporu českému filmu, která by měla být opřena o mimorozpočtové zdroje. V souvislosti s touto floskulí klade otázku, proč se takovému mimorozpočtového financování nedostává kupříkladu sportu. Takže loterie provozovaná společností Sazka (a ze které se jinak mají finančně podporovat jednotlivá sportovní odvětví) je co? Kapitolou státního rozpočtu? Neuvěřitelné...
Zcela závěrem chci dodat, že jsem se zcela záměrně ve svém příspěvku vyhnul úvahám na téma, že český film je kulturním odvětvím. Proč? Protože jím nezpochybnitelně je. Vůbec nemá smysl to rozebírat či zdůvodňovat. Václav Klaus by na to stejně neslyšel. Takové argumenty považuje za scestné. S výjimkou akce jménem „Jazz na hradě.“ Plete si výrobu českých filmů se službami, které jiní čeští filmaři u nás poskytují zahraničním štábům. To je filmový průmysl. Asi se Václav Klaus moc dívá na průmyslové filmy. Možná by se k němu taky hodila ta známá věta jedné historicky nechvalně proslulé osoby, která svého času pronesla: „Když slyším slovo kultura, sahám po pistoli...“
2) To je celkem jednoduché. Sestupnou trajektorii z oběžné dráhy jménem evropský či světový film. Shoření v atmosféře a nakonec pád do zapomnění. Doufejme, že k tomu nedojde. Doufejme, že veto Václava Klause bude přehlasováno. Až skončí jako prezident otevřu si ten den na oslavu nějakou flašku.
Stále oslovujeme další osobnosti tuzemského filmu, anketa se tedy bude rozšiřovat.
Co si o stanovisku prezidenta a připravovaném zákonu o audiovizi myslíte? Souhlasíte s další vlnou zpoplatnění? Nebo si myslíte, že je zbytečné dotovat vznik tuzemských snímků, které jsou povětšinou nekvalitní, nevydělají si na sebe a nedlouho po svém uvedení zapadnou? Diskutujte pod článkem.