Kniha Rozmarná léta českého filmu, díl první

Bylo to před nějakými třinácti měsíci, kdy den musel mít nejméně sedmadvacet hodin denně a kdy energetické nápoje musely překonávat i ta nejodvážnější tvrzení z reklam, abych stihl všechno, co jsem stihnout měl. Dokumentární cyklus Rozmarná léta českého filmu se sice už vysílal, ale ještě ani zdaleka nebyl hotov. Do toho Český lev atd. Tehdy jsem byl tématem doslova tak nasáklý, stovkami hodin natočeného materiálu, tisíci stran přepisů, že jsem zažádal o grant na knihu, v níž jsem se chtěl ultimativním způsobem vypořádat s českou kinematografií konce minulého a počátku tohoto století. Grant jsem ale neobdržel a protože z něčeho rodinu živit musím, myšlenku na knihu o českém filmu devadesátých a nultých let jsem opustil.

Pár měsíců na to se na mě ovšem obrátili lidé z nakladatelství Albatros s tím, jestli bych nechtěl napsat knižní verzi Rozmarných let českého filmu. Jejich představa o výsledku ale byla logicky výrazně jiná, než ta moje původní. Dvě stě stran, cena do tří set korun, to je segment knih, které se dobře prodávají a oni chtějí, aby se dobře prodávala. Řekl jsem si: "Lepší něco nežli nic," a začal psát. Prakticky jsem rezignoval na svůj názor a svoje hodnocení, říkal jsem si, že nejdřív je potřeba vyprávět o té době očima těch, kteří ji zažili a kteří ji sami svými filmy tvořili, teprve pak může přijít někdo, kdo dá všechno do patřičných souvislostí a tendencí, jak historicko-společenských, tak mezinárodních.

Brzy ale vznikl problém. Jakkoliv jsem se snažil o maximální věcnost a střídmost, po pár kapitolách bylo jasné, že plánovaný rozsah knihy nejsem při stávající dikci dodržet. Pauza, rady a porady a rozhodnutí psát takhle dál, že holt nebude jedna kniha o dvou stech stranách, ale dvě.

Díl první, věnovaný letům 1989 až 1998 s úvodní kapitolou stručně shrnující vývoj české kinematografie v letech 1898 - 1988 je nyní v prodeji. Jeho křest proběhne 23. dubna 2012, přičemž za sudičky mu půjdou herec Ondřej Vetchý (autor nejemotivnějších a neotevřenějších výpovědí), režisér Jiří Menzel (člověk, který měl na počátku roku 1990 asi nejlepší startovací pozici) a herečka Anna Geislerová, která z čtrnáctiletého písklete vyrostla v nejoceňovanější českou herečku současnoti.

P. S.: Texty na obálce nejsou moje.