George Valentin je známou hvězdou němých filmů pracující pro studio Kinograph. Roku 1927 se ale vše zvrtne a do filmů nastoupí zvuk. George tento technický pokrok nechápe a pohrdá jím. Postupem času se ale lidé přestávají o němé obrázky zajímat, a proto i Kinograph začíná s výrobou výhradně zvukových filmů. George se musí rozhodnout, zda přistoupí na jejich hru nebo upadne v zapomnění.
Francouzský režisér Michel Hazanavicius nikdy nepatřil ve svém oboru ke špičce (jeho dřívější filmy byly spíše jen lehce nadprůměrné). O to překvapivější je filmařská vyzrálost jeho novinky The Artist. Hazanavicius tu skvěle spolupracuje s divákem a místy se ho snaží vtipně a účinně mást (jen se přiznejte, kdo po úvodní scéně nečekal na zvuk potlesku). Jeho režie je prakticky bezchybná a velmi šikovně využívá rafinované přechody místo přímého střihu, které se ve starších filmech hojně používaly.
Nejsilnějším článkem snímku je bezesporu ohromný sympaťák Jean Dujardin, který do hlavní role vložil vše a je vidět, že ho natáčení bavilo. Nejenže vypadá jako z dvacátých let, on tak i hraje a jeho Georgovi věříte každý pohyb i úsměv. Zdatně mu sekunduje Bérénice Bejo a potěší i hromada známých tváří ve vedlejších rolích (John Goodman, James Cromwell, Penelope Ann Miller, Malcolm McDowell).
Trailer:
Stejně jako u Válečného koně (2011) Stevena Spielberga bohužel The Artist padá na banálnějším scénáři, který má na svědomí sám pan režisér (a jenž vlastně jen variuje zápletku z klasického muzikálu Zpívání v dešti / 1952). Děj se postupem času stává předvídatelným a místy až nepříjemně nudí, což samozřejmě celkový dojem filmu výrazně podkopává. Nejfatálnějším dějovým momentem je samotný závěr, jenž je klasickým hollywoodským klišé. Hazanavicius se ho mermomocí snaží vyvážit úžasnými herci, skvělou kamerou a dobovou hudbou, ale předvídatelný děj těžko zamaskujete.
Dále musím vyzdvihnout výpravu a kostýmy, kde si maskéři a designéři dali opravdu záležet. Auta, obleky, účesy, technologie, plakáty dokonce i novinové písmo krásně kopírují kouzlo 20. let. Na takovou pečlivou práci je vyložená radost se koukat.
The Artist je obrovskou poctou filmu a jeho 10 oscarových nominací (krom scénáře) je zcela zasloužených a stály by za výhru. Bohužel, jak jsem již výše zmínil, film ztrácí dějově a proto nemůžu dát vyšší hodnocení. Přesto věřím, že ti, pro něž je Zpívání v dešti srdcovkou, si i The Artist zamilují.
kinobox.cz