Padesátiminutový snímek 24 zachycuje jeden zářijový den hodinu po hodině očima Jiřího Krejčíka, Heleny Třeštíkové, Jana Němce, Drahomíry Vihanové, Lindy Jablonské, Radima Špačka, Eriky Hníkové, Martina Marečka, Roberta Sedláčka a dalších. Na každého z tvůrců a každou hodinu vycházejí sice jen nějaké dvě minuty, ale i tak jde o pozoruhodný projekt a konfrontaci stylů, témat i obrazových ztvárnění.
Mimo soutěž je promítána i novinka Vladimíra Michálka EM a ON, originální dvojportrét básníka Em Rudenka a hudebníka Xaviera Baumaxy (a jejich pohled na situaci v severních Čechách).
Česká radost
O cenu za nejlepší český dokument se letos uchází celkem patnáct snímků, přičemž jedenáct z nich je uváděno ve světové premiéře.
Tři hodiny a devatenáct minut trvá nový opus Karla Vachka Tmář a jeho rod. Klasik českého dokumentu a populární pedagog FAMU diváky tentokrát zavádí do prostředí kláštera, divadla a kasáren, kde zkoumá hranice mezi niternou vírou v Boha a institucionalizovaným náboženstvím, mystikou a magií, mezi vědou a mýtem.
Koláž Film jako Brno (Andran Abramjan, Kristýna Bartošová, Natálie Císařovská, Robin Kvapil, Lukáš Senft, Jan Strejcovský a Vít Klusák) sestává ze sedmi pohledů na prvomájovou blokádu neonacistického pochodu v Brně očima studentů prvního ročníku FAMU.
Na velmi aktuální celospolečenské téma míří ve filmu Závod ke dnu i režisér Vít Janeček: Filosof Bělohradský, sociolog Keller, rozvojový expert Tožička a ekonomka Švihlíková se v něm zamýšlejí, co bude s „přebytečnými“ lidmi, tedy těmi bez práce.
Časosběrný dokument Veroniky Sobkové Venku sleduje osudy tří lidí, kteří si odpykávají svůj trest ve vězení a touží po novém začátku na svobodě. Ultimum Refugium Ondřeje Vavřečky se zase věnuje tématu posledního útočiště. Slovy pořadatelů: "Mnohovrstevnatá promluva snímku vede k reflexi vlastního, individuálního chápání světa a jeho postoje v něm."
Daleko do minulosti se vydává Mrtvá trať Šimona Špidly. Sleduje stopy dnes už prakticky neexistující železniční trati, kterou v nehostinné části ruské tajgy ze Stalinova romaru budovalo na osmdesát tisíc lidí. S minimálním vybavením a vysokými ztrátami na životech.
Na to, co se během let mění a co naopak zůstává stále platné, se ptá Jakub Wagner ve snímku Povídky malostranské po 130 letech. Současné obyvatele Malé Strany nahlíží nejen stylizovaným způsobem, ale hlavně Nerudovou optikou.
Kolektivní dílo umělecké skupiny Rafani 31 konců/31 začátků mapuje pražskou převážně alternativní kulturu skrze nesourodé fragmenty, které mají své téma a představitele z oblasti současného umění, literatury či politického aktivismu. Experimentální báseň o pražském Quadriennale s názvem Vymezený prostor prozměnu natočila Hana Železná.
Kam zmizel revoluční duch z listopadu 1989? Odpověď na tuhle otázku hledá Jan Foukal ve snímku The Making Of. Jan Látal ve filmu Paroubkové zase pátrá po původu negativního mediálního obrazu Jiřího Paroubka.
Portrét frontmana kapely Katapult Oldy Říhy natočil Jan Gogola a dal mu víc než příznačný název Rock života. Filmu Martina Marečka Pod sluncem tma o dvou českých elektrikářích v africké vesnici už aplaudovali diváci karlovarského festivalu. Naopak z běžné distribuce už diváci mohou znát kolektivní portrét šesti osamělých mužů a žen Generace singles od režisérky Jany Počtové.
V premiéře naopak bude uveden dokument Filipa Remundy Epochální výlet pana Třísky do Ruska, který se vydal nejen po stopách českých legionářů ale i česko-ruských vztahů.
ZOON Politikon
Autoři všech dokumentů uvedených v sekci ZOON Politikon (Země česká, domov můj) jsou studenti a absolventi FAMU.
Viktor Portel vytvořil portrét politika, který vytrvale běží za sociálnědemokratický program bez ohledu na konečné umístění pod názvem Vladimír Špidla: běžec na svém místě. Apolena Rychlíková se v dokumentu Hájek na zámku, Petr v podzámčí snaží skrze vícekancléře prezidenta republiky pro oblast média a komunice Petra Hájka dostat „do kuchyně nejvyšších pater české politiky“ a tím nepřímo portrétovat Václava Klause.
Daniela Matějková uvede první část svého časosběrného dokumentu z let 2003 až 2005 s názvem Zelení, kterým z pohledu členky Strany Zelených zachycuje „vítězství pragmatismu nad zelenými ideály“.
Zelenou tématiku zvolila i režisérka Hana Nováková: „Film Národní galerie Šumava se snaží optikou ironické revize rehabilitovat postavu lýkožrouta, prezentovaného médii jako personifikovaný konec šumavských lesů. Děj se odehrává na pozadí rejdů různých 'prodavačů dříví' a jejich prodloužených rukou a hlav.“
Režisérka snímku Řekni, kde ti Němci jsou Petra Nesvačilová se při zkoumání česko-německých vztahů a otázky odsunu po 2. světové válce zaměřila na europoslance Bernda Posselta, jenž svou současnou kariéru postavil na otázkách nevyřešené minulosti.
Marek Sklář se v Listopadových kometách zase věnuje převratné době po sametové revoluci, vyznačující se novým politickým a ekonomickým myšlením, ale třeba i nevkusnou erotikou na veřejnoprávní televizní stanici.
kinobox.cz