Bohdalová a Brzobohatý: Stará láska nerezaví!

V 60. letech a na počátku 70. let spolu natočili řadu skvělých filmů, které jsou dnes považovány za klenoty české kinematografie – ať už jde o historické drama Hvězda zvaná Pelyněk (1964), muzikál Dáma na kolejích (1966), politický thriller Ucho (1970) či kasařskou baladu Pěnička a Paraplíčko (1971). Přesně po čtyřiceti letech dva bardi českého herectví, Jiřina Bohdalová a Radoslav Brzobohatý, konečně našli scénář a režiséra, který je přiměl znovu spojit síly – navenek lehce komediální, ve skutečnosti ale nelítostný až krutý příběh dvou starých lidí, od kterých se neočekává už nic jiného než jen pokorné čekání na smrt. Ani jeden z nich se ale s touto rolí nechce smířit. Jeho, pragmatického, bázlivého, sucharského gymnaziálního profesora matematiky a tělocviku Otu, přiměje k činu vážná operace očí, před kterou stojí. Ji, extravagantní, sebestřednou, dávno zapomenutou herečku Janu, jejíž životní excesy byly stejně tak bouřlivé, jako bolestné, nabídka na dost možná poslední roli. Jejich cesta z Domova sociální péče kdesi v Jeseníkách do filmových ateliérů na Barrandově je stejně tak bláznivá jako zoufalá, protože si dovolili něco, s čím se u starých lidí už jaksi nepočítá – doufat, toužit, milovat, ŽÍT. Budou za to po zásluze potrestáni?

„S oběma jsem už točil," říká Jiří Strach, který pro kina zatím natočil jen pohádku Anděl Páně, "s Jiřinou Bohdalovou Povodeň a s Radkem Brzobohatým BrainStorm. Přitom mě napadlo, že by bylo hezké, kdyby se tyto dvě herecké legendy ještě jednou spolu sešly před kamerou. A tak jsem je přemlouval, až jsem je přemluvil.“

Ve filmu producenta Jaroslava Boučka, na němž se významně podílí i Česká televize, by se měli objevit mj. i Ivan Trojan, Simona Stašová, Jiří Dvořák a Jiřina Jirásková. Natáčet by se mělo v Praze a na Klatovsku.