Ali (Christina Aguilera) je děvče z Iowy, které má dost života v místě, kde by si to „s nikým nechtěla vyměnit“. Sbalí proto nějaké drobné z kasy šéfa, který ji dluží a vyrazí do slunného L.A., aby si splnila sen. Jaký? V zásadě žádný konkrétní. Zkrátka se přesunout z kolonky „nikdo“ do kolonky „někdo“. A když dobře vypadáte a k tomu máte pěvecký/taneční talent, celkem logicky vám jako první padne do oka klub, ve kterém se elegance nosí tak, jak tomu bývalo v dobách největší slávy Moulin Rouge.
Ten příběh se na papíře prodává blbě. Jak naivně zní, takový i je. A to není to nejhorší. Přestože tu máme erotikou dýchající kostýmy a bar zakouřený atmosférou Ameriky třicátých let, je celý film disneyovsky neškodný. Žádné skutečné erotično, žádná pořádná dramatická scéna. Spíše lehce načrtnuté linky, ve kterých sice mají lidé své problémy, krev z nich ale neteče. Je to svět, ve kterém dobro vždy vítězí nad zlem, což z filmu dělá spíše Muzikál ze střední pro starší generace, nežli nové Chicaga či Moulin Rouge. Za jiných okolností by to byl fatální nedostatek. Ale…
… ale Varieté má ohromnou jiskru a jistou upřímnou energii, díky které člověk okamžitě začne prožívat naivní sen společně s hlavní hrdinkou. Snad i proto, že ji hraje sympatická Christina Aguilera, na kterou se nejen dobře kouká a která fantasticky zpívá, ale která umí i velmi slušné hrát. Z pozadí ji navíc hlídá zkušená šéfka Cher, která (ať si o jejím "plastickém" stylu života myslíte, co chcete) má neoddiskutovatelné charisma, herecký talent a famózní hlas, díky kterému vykřesá z hudební scény bez choreografie jeden z nejpůsobivějších momentů filmu. Zmínku si zaslouží i Stanley Tucci, kterému to ve filmu tak neslušelo (myšleno herecky) od Smím prosit?. Zbylé obsazení (včetně jindy výrazného Alana Cumminga) je do počtu, neboť se celý příběh soustředí výhradně na Christinu a Cher.
Hudební čísla jsou na úrovni použitelných videoklipů pro MTV, což není ani průšvih, ani výhra. Zkrátka průměr bez výraznějších nápadů, který vás nestrhne a současně neznechutí. Hezká výprava drží střídmé využití kulis i kostýmů a co nestíhají kameraman se střihačem, to dohání Aguilera svým hlasem, kterému se v současném popu může rovnat málokdo.
Varieté je vlastně hrozně hloupoučký film. Je tak jednoduchý, až to hraničí. Upřímně nechápu, jak se na takovou látku lákají hudební superhvězdy typu Cher a Aquilera. Těžko větou: „Poslyšte, holky, mám tu příběh blondýny z nějaký vesnický díry, co přijde do velkýho města, uvrtá se v jednom klubu, kterej se utápí v dluzích, všechny přesvědčí o talentu, klubu pomůže a všichni sou spokojený. Super, ne? Tohle diváci ještě neviděli!“ A o nic jiného ve filmu skutečně nejde. Tvůrci mají jediné štěstí, že atmosféra klubu pracuje na plné obrátky a že se pro hlavní role povedlo urvat jedny z nejlepších zpěvaček současnosti, které navíc umí i hrát. Právě díky nim nakonec fungují i lacinější momenty, neboť jim je takzvaně. „sežerete i s navijákem“.
kinobox.cz