Karlovarské účtování aneb Jaké to vlastně letos bylo?

Je to smutné, ale je to tak. Festival festivalem dělají v očích laické veřejnosti především hvězdy. A těch letos na západ Čech dorazilo zatraceně málo. Jude Law se do atmosféry festivalu zamiloval, slíbil přijet znovu a moc stál o to, aby taky mohl natočit jednu z karlovarských znělek, protože mu přišly neobyčejně vtipné, nicméně letos se tu jen otočil na podpatku.

Nikita Michalkov je bezpochyby režisér světového věhlasu a kvalit, jenže v Čechách je jako doma (víte například, že Alois Fišárek velmi dlouho stříhal Unaveni sluncem 2: Exodus a že ve filmu hraje řada českých herců, nejčastěji fašisty?), tudíž jeho příjezd nemá punc takové události jako třeba právě u hollywoodských hvězd.

Suma sumárum, velmi chudá bilance. Bartoškově týmu ale slouží ke cti, že nejde cestou vyplácení "startovného" jako mnohé jiné festivaly, které si přítomnost hvězd docela obyčejně platí.

A že se volného místa na titulních stránkách bulvárů při absenci osobností světového významu zuby nehty chytají české polobrity (do celebrit má většina z nich daleko) typu Leoše Mareše a dalších, je celkem logické. Děje se tak všude na světě, proto je zbytečné proti tomu bojovat. Lze to jen ignorovat.

Velkou nevýhodou karlovarského festivalu je, že se koná bezprostředně po skončení toho vůbec nejprestižnějšího a největšího filmového klání na světě, tedy festivalu v Cannes. Nejlepší filmy tohoto ročního období tak logicky míří na azurové pobřeží a karlovarští mohou jen paběrkovat v tom, co zbylo. V 90. letech se sice Karlovým Varům podařilo několikrát canneský festival velmi tvrdě pokořit (Křišťálovým glóbem oceněná Amélie z Montmartru to nakonec dotáhla k pěti (!) nominacím na Oscara a momentálně pozici 45. nejlepšího filmu všech dob podle us.imdb.com), jenže to francouzské dramaturgy poučilo a už jsou přece jen při výběru filmů do svých sekcí ostražitější a méně arogantnější.

Letošní soutěž (všechny filmy jsem neviděl, nicméně vycházím z hodnocení kolegů, jejichž názoru si vážím) představovala slušný standard a dávala relevantní přehled o tom, co se momentálně ve světě točí. Chyběl tu jasný favorit, nicméně fanoušky českého filmu může těšit, že navzdory nepřízni většiny tuzemské kritiky se v této bilanci neztratil ani jeden z českých reprezentantů. Filmy 3 sezóny v pekle a Kuky se vrací patřily podle Festivalového deníku v hodnocení čtrnácti kritiků z celého světa k těm vůbec nejlépe vnímaným.

Opticky se zdálo, že je letos ve Varech mnohem méně návštěvníků než v jiných letech. Oficiální čísla ale nakonec vykázala jen pětitisícový pokles oproti loňsku (loni 131 293 prodaných vstupenek, letos 126 808). Důvod menších tlačenic a návalů před sály byl prozaičtější - pořadatelé nejžádanější filmy nasazovali vícekrát, tudíž pravděpodobnost sehnání lístku se limitně blížila ke stu procentům. Tedy pokud jste nevstávali před polednem.

O ostudě s pokaženou projekcí velmi podivného (pořád se mi příčí říct špatného, protože nějaké záblesky "starého dobrého" Michalkova tam pořád vidím) filmu Unaveni sluncem 2: Exodus už jsem psal tady, takže je zbytečné se opakovat.

Patřičně rozmáznout je ale třeba přístup karlovarské radnice, která dovolila, aby během festivalu byla rozkopaná polovina kolonády. Nejfrekventovanější trasa mezi Grandhotelem Pupp a Thermalem byla plná prachu, štěrku a špíny. Po druhém břehu se pak proháněly festivalové limuzíny sem a tam, takže jste museli neustále uhýbat. Na to, kolik peněz festival městu přináší a jakou mu dělá ve světě reklamu, prostě něco neuvěřitelného! Nebo snad chtějí radní festival z města vypudit a mít ho jen a jen pro sebe a svoje losovačky?

Pokud bych se obloukem vrátil k v úvodu zmíněnému mistrnému sestřihu páně Suchého, hravému vyznání karlovarskému festivalu, jeho tradici i hvězdám, pak je na místě otázka, co po letošním ročníku zbude?

Bojím se, že právě jen karaoke Jude Lawa, sprinterský souboj Jiřiny Bohdalové a Karla Schwarzenberga a Nikita Michalkov s kapitánskou čapkou na hlavě. Prostě průměrný ročník, který nevynikl ani filmy, ani hvězdami.

To nic nemění ale na tom, že karlovarský filmový festival představuje jednu z mála kulturních událostí světového významu pořádanou u nás, která českým divákům nabízí reprezentativní výběr toho nejlepšího ze světa filmu za poslední rok!