25%
1. MISE
- Drama
1. mise ukazuje výcvik dvanácti mladých lékařů a lékařek určených pro nasazení do prestižního mezinárodního oddílu. Publiku dává poznat, jak obdivuhodná je profese vojenských lékařů a jak důležitá je jejich precizní a ve všech směrech náročná příprava. Dvanáct osobností, dvanáct příběhů a jeden společný cíl: být jedním ze čtyř nejúspěšnějších, zasloužit se o místo v elitní jednotce a stát se součástí odvážné mise, na jejímž konci bude nespočet zachráněných lidských životů. Tvrdý výcvik pod vedením špiček v oboru i praxe ve vojenské nemocnici postaví dvanáct mladých adeptů před nevšední profesní výzvy, čelem k vzrušujícím situacím a vstříc prostředím, jež jsou očím i myslím běžné veřejnosti obvykle nedostupné. Obstojí jen ti nejlepší, ostatní výcvik a tím i seriál v jednotlivých dílech opustí. Profesní linku mediků i jejich školitelů proplétá také spletitá vztahová linie. Seriál vykresluje vojenské lékaře nejen jako úctyhodné profesionály, ale i jako muže a ženy z masa, kostí, s duší a svědomím.
Protože je to zmíněný spin-off Modrého kódu, s velkou pravděpodobností se na něj budou dívat lidé, kteří sledovali původní pořad, ale může se přidat i publikum nové. Scenáristé David Litvák, Lenka Hornová, David Holý a Jiří Suchý se pokusili spojit legendární seriál M.A.S.H. a Nemocnici Chicago Hope, což nebyl úplně špatný nápad, ale bohužel to příliš nefunguje. Dialogy nejsou moc povedené, jsou takové jednoduché a prvoplánové a i většina vtipných narážek je spíše trapná. I tak je ale poměrně zajímavé sledovat výcvik lékařů v armádním modu – dril, křik, hecování a výuka šokem.
Důležité je rovněž zmínit velmi dobré herecké výkony některých ústředních postav – Romana Zacha (MUDr. Vilkin), Pavla Řezníčka (MUDr. Jelen), Jana Dolanského (MUDr. Hofman) a Marka Němce (MUDr. Hofbauer). Všichni odvádí vydařenou práci, hlavně naprosto odlišná ústřední dvojice Němec – Dolanský funguje dobře. Jejich střety jsou rozhodně tím nejlepším, co seriál nabízí. Špičkování a odlišné pohledy na věc mi právě nejvíc připomínají zmíněný seriál Chicago Hope a hlavně netradičního doktora Jeffreyho Geigera.
Zaujaly mě každopádně i časosběrné záběry města Rubava, ve kterém se nachází vojenská nemocnice, v níž se seriál odehrává. Mají nádech jako z přírodopisných dokumentů a nabízí uklidňující efekt v kontrastu s doktory křičícími rozkazy a úžasná je rovněž instrumentální hudba Tadeáše Věrčáka. Dramatickým scénám dodává napětí a důraz, trošku ve stylu hudby při startu stíhaček na Miramaru z filmu Top Gun.
To je nicméně vše, co se dá 1. misi přiznat jako vydařené. Seriál selhává hlavně tím, že se snaží, aby jednotlivé postavy příliš „machrovaly“. Všichni mají velké silácké řeči, ale skutek utek, studenti neví, jak si poradit s náročnými podmínkami a jednotný názor nemají ani jejich velící důstojníci a lékaři, kteří je mají na starosti. A z toho bohužel vycházejí i předvedené herecké výkony, vyjma zmíněné čtyřlístku herců jsou ostatní mdlí a umělí. Tak moc se snaží hrát, až působí šroubovaně a těžkopádně. Což je špatně, protože oni jsou těmi, kdo by měli být hlavními hrdiny příběhu, v jejich řadách se odehrává boj o místo na zahraniční misi. Nikdo se ale příliš nesnaží a nepřistupuje k tomu s příslušnou pokorou a respektem. Všichni jsou mladí, nezkušení, mohou být i naivní, to by bylo vše v pořádku, ale jejich frajerský přístup je trochu moc. Zvláště to jejich neustále divení se, že po nich důstojníci zase něco chtějí, nebo že prochází různými testy, jako by nevěděli, kam se přihlásili a za jakých podmínek. Přitom plukovník Hofman se tak snaží z nich udělat schopné vojáky, jak ve stylu Clinta Eastwooda ve snímku Bojové nasazení, ale v našich podmínkách to vyznívá spíše směšně. A nehodí se ani zvolená úvodní znělka. Píseň Karla Kryla Morituri te salutant si spojení s pořadem takového druhu nezaslouží.
1. mise zkrátka nebude patřit do zlatého fondu české televizní tvorby, ale své publikum si jistě najde. Za mě tedy pouhých 30 %, přičemž většina z těchto bodů rozhodně patří sympatické čtveřici, která se snaží, seč jim síly stačí.
