Glosa: "Mrazivá pomsta" v přímém přenosu. Přežije Liam Neeson mediální hysterii?

Zjednodušeně řešeno za všechno může Neesonova otevřenost v rámci interview pro The Independent, v němž se novinářce svěřoval s pocity, které v něm vyvolává emoce pomsty. Což bylo v případě, kdy promoval nejnovější film Mrazivá pomsta a za poslední roky se vyprofiloval v rámci tzv. revenge žánru zásadní prohlášení celého mediálního vstupu.

Neeson zavzpomínal, jak se mu před cca 40 lety (bylo mu tedy méně než 30 let) jedna přítelkyně svěřila s tím, že byla brutálně znásilněna. Herec se chtěl dopátrat toho, kdo jí to udělal, ale dočkal se jen odpovědi "nějaký černoch". Reportétce v rozhovoru Neeson vylíčil, jak ho před oněmi 40 lety popadl amok, chodil několik dnů ulicemi a doslova čekal, až se mu nějaký černoch nachomýtne do cesty. Prý by byl tenkrát schopen ho i zabít.

Hercovo vyjádření bylo dost explicitní, zároveň ale působilo spíš jako jakási forma terapie, připomínalo mnohem víc než interview sezení u psychologa či v nějakém kruhu. Neeson před novinářkou nahlas říkal, že si je vědom, že měl zatemněnou mysl a ovládla jej emoce pomsty, byla to chyba a je si toho dobře vědom. Tedy vše, co chtěla redaktorka slyšet o tématu pomsty, o níž často filmy, v nichž hraje, pojednávají.

Jenže neuběhlo ani několik dnů a sociální sítě za vydatné podpory médií udělaly z Liama Neesona rasistu nejhrubšího zrna, který je schopen svalit vinu jednoho černocha na všechny osoby s černou barvou kůže. Připomeňme ještě jednou, že se tak stalo před 40 lety, Neesonovi je aktuálně 66 let, roky se vypořádával ze ztráty milované ženy a poměrně odvážně se otevřeně svěřil s vlastními myšlenkovými pochody z dob svého mládí.

Výsledek? Zrušená slavnostní premiéra Mrazivé pomsty, Neesonova mediální masáž a obhajoba, kde se snaží vysvětlit, jak to vlastně myslel (mně je to celkem jasné). Dokonce i na takové hlasy, že by měl být Neeson odstraněn z nových Mužů v černém (u nás bude premiéra 13. června), došlo.

Co si z tohoto případu vzít? Několik poměrně smutných "doporučení". Vyplácí se v rámci rozhovorů nesklouzávat k osobnějším a náročnějším tématům, však ona se nějaká ta promo "vata" či "omáčka" vždycky najde. Veřejnost a média mají ráda černo-bílé vidění světa, i když je to ve výsledku vždycky složitější. Nevěřte médiím vše, s čím přijdou. To se týká komentářů a "fantastických" článků, které následně informovaly o tom, jak se dostal Neeson na pranýř a lidé na sociálních sítích by ho nejradši vymazali z připravovaného filmu, nechali chodit kanály a podobně... Protože kdo vlastně víme, kolik těch internetových "hejtů" vlastně bylo? Budeme se jimi dlouhé hodiny pročítat? Tedy pokud jich je vážně tolik? A není víc odpovědí na "hejty", které to vidí jinak a herce naopak podporují a oceňují jeho otevřenost?

Žijeme v divném světě. Ovládne ho autocenzura, kterou si sami nastavíme v našich mozcích, abychom třeba nedopadli jako Liam Neeson? Věřím, že nikoliv. Ztráta koncentrace, přehršel (bůhvíjakých) informací a neschopnost vedení dialogu jsou daň za digitální věk. Pojďme s tím něco dělat.