První dojem: Televizních 96 hodin postrádá dravost i charisma filmového bratříčka

Zatímco jiné seriály filmové verze remakují, autoři Taken si vybrali formu prequelu. Což dává smysl. Bryan ve filmu říká únoscům "Nemám peníze. To co ale mám, je velmi neobvyklý druh schopností. Schopností, které jsem potřeboval celou svoji kariéru. Schopností, které jsou noční můrou pro lidi jako jste vy." Takže se nabízelo to, aby minulost postavy hrála hlavní roli.

V seriálu potkáváme Bryana v mladší verzi. Má již za sebou vojenskou službu, ale práce v CIA ho teprve čeká. Nové trauma mu zajistí smrt sestry, která se odehraje v úvodní scéně pilotního dílu. Bryan zjišťuje, že mu jde někdo po krku a... a dál to nemá smysl rozebírat. Celá zápletka je hrozně laciná, tisíckrát viděná, bez jediného překvapení a ještě laxně vystěvaná (První flashback o smrti sestry, což divák sám viděl, přichází v cca 15 minutě!). Nemluvě o tom, že je hrozně vtipné, když Bryana na konci pilotu naverbují do CIA přes berličku "přece nechcete, aby byla smrt sestry zbytečná, přidejte se", přičemž právě předchozí služba (vojenská) ji vlastně zabila. Ale buďme fér, ani filmová předloha nehrála na Oscara za scénář.

Bohužel seriál selhává ve dvou nejpodstatnějších bodech. Clive Standen je slaboučká náhrada za charismatického Neesona a akce je bez nápadu. A - což je nejhorší - Bryan víc střílí než láme ruce. Zkrátka a dobře, v tomhle případě to nevyšlo a televizních 96 hodin můžete s klidem ignorovat. 30%