Recenze: Hologram pro krále - vtipný pohled na různorodost Saudské Arábie

Už po příletu je Alan značně rozladěn a zdeptán následkem jet lagu, ale to ještě není nic ve srovnání s tím, co se odehraje (resp. neodehraje) v následujících dnech: Celé složité zařízení jeho týmu je umístěno do velkého stanu na staveništi uprostřed pouště, několik hodin cesty od města, kde není jídlo ani internet. S nikým se nedá komunikovat. Král je neznámo kde a neví se, kdy přijede. Šéf každodenně Alana buzeruje a chce výsledky. Na Alanových zádech se udělala nějaká velká boule. A v Saúdské Arábii se nesmí konzumovat alkohol...

Hologram pro krále (2016) je film o člověku, který neví, co dál se životem, a možná na to přijde. Je to film o všech věcech uvedených výše, ale žádná z nich netvoří nic jako "dějovou linku". Ovšem film je tímto způsobem natočen zcela záměrně. Skládá se ze spousty miniaturních zápletek, které absurdně vyvolávají jedna druhou a všechny dohromady zamlžují Alanův pohled na svět a život, a prohlubují jeho zoufalství. I název je ironický: Hologram i král jsou ve filmu asi minutu. Z traileru se může zdát, že jde o love story mezi Alanem a zdejší doktorkou, ale tato nit příběhu se začne zvolna odvíjet až někdy ve třech čtvrtinách filmu.

Režisér Tom Tykwer natočil filmy nejrůznějšího žánru (od Lola běží o život přes Parfém: Příběh vraha až po Atlas mraků) a většina těch filmů je nějakým způsobem netradiční. Je velmi dobře, že i Hologram pro krále má značně originální stavbu, volně oscilující tam a zpátky mezi filosofickým dramatem a divokou nekorektní komedií ve stylu Diktátora (2012), a všemi mezistupni těchto dvou pólů. Trochu to připomíná Wese Andersona.

Výsledek je velmi nepředvídatelný, protože netušíme, jaký absurdní zvrat proběhne příští minutu a zda bude hnán spíš do komedie nebo do dramatu. Do toho Tykwer hojně používá flashbacky a sekvence, které jsou prostě... úplně absurdní. Například v úvodu filmu Alan divákům v rámci své noční můry zpívá (tedy spíš recituje) tento song (viz trailer).

Výsledkem je docela příjemná podívaná, při jejímž sledování až do tří čtvrtin nemáte tušení, kam to celé může směřovat, a zda bude hlavní hrdina nakonec popraven, nebo získá smysl života (nebo obojí). Film je krátký, vtipný a ukazuje nám tolik různorodých zajímavých pohledů na Saúdskou Arábii a její obyvatele (pravděpodobně ne úplně reálných), že nemáte moc času začít se nudit.

Tykwerovi se podařilo svěžím způsobem smontovat zdánlivě nesourodé kousky do jedné pestré skládačky, která by objektivně neměla fungovat, ale překvapivě funguje. A natočil jeden z mála příjemných/trochu romantických filmů, zaměřených především na muže středního věku.

Hodnocení: 80%