Biografie: |
Od dívčích let statovala ve VD a soukromě studovala herectví u Míly Pačové (->) a Ant.Strnada, její rodina si ale nepřála, aby byla herčkou a tak krátce pracovala jako úřednice. Od 1932 hrála na mimopražských scénách - také v Olomouci, Českých Budějovicích a Ostravě. V roce 1940 hostovala v ND a pak hrála v dalších pražských divadlech. Od 1945 až do konce života byla členkou ND.
Patřila mezi přední herecké osobnosti své generace. Ve filmu
začínala ve 40.letech menšími
rolemi. Mezinárodní proslulost jí přinesla postava matky Hudcové ze Sirény. Do velkých dramatických
rolí ji v 50.letech obsazovali režiséři Vávra a Krejčík. Od konce 70.let, kdy projevila svůj nesouhlas s normalizačním režimem, byla její umělecká činnost silně omezována. Herectví studovala soukromě při zaměstnání. Hrála na mimopražských scénách a v roce 1945 se stala členkou Národního divadla. Začínala rolemi svůdnic: ŽÍZNIVÉ MLÁDÍ (1943), HOUSLE A SEN (1947). Překvapivé obsazení do postavy proletářky Hudcové v Steklého SIRÉNĚ (1947) vyvolalo určitý stereotyp v obsazování do rolí trpících matek. Hraběnka Stradová z CÍSAŘOVA PEKAŘE a PEKAŘOVA CÍSAŘE byla ojedinělou výjimkou. V sedmdesátých letech přestala být obsazována do filmových a televizních rolí, protože opakovaně projevovala veřejný nesouhlas s normalizačními zásahy v kultuře a společnosti. Z dalších filmových rolí: SVĚDOMÍ (1948), NĚMÁ BARIKÁDA (1948), JAN ŽIŽKA (1959), POLICEJNÍ HODINA (1960), VYŠŠÍ PRINCIP (1960), LABYRINT SRDCE (1961).
více »
|
cfn.cz